Může rekonstrukce probudit komunitního ducha knihovny? Rozhovor s Martinou Huječkovou

V Moravské zemské knihovně v Brně letos v březnu vzniklo nové Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven (MC VRK), které by mělo napříč celou republikou pomáhat knihovníkům a zřizovatelům knihoven nejen s výstavbou a rekonstrukcí, ale také v obnově či vylepšování knihoven například novým mobiliářem. Než se ale knihovna vrhne do shánění nábytků a oslovování designérů, měla by si promyslet, co vlastně znamená (a co může přinášet) pro své okolí…

Povídáme si s Martinou Huječkovou, jež má MC VRK na starosti.

Martino, potřebuje knihovna rekonstrukci, aby mohla plnit komunitní funkci?

Tu otázku bych položila jinak. Nejdřív bych se zamyslela, co znamená, že knihovna plní komunitní funkci a pak bych se ptala, jestli k tomu potřebuje rekonstrukci nebo ne.

A co to tedy podle tebe je komunitní funkce knihoven?

Myslím si, že knihovna plní komunitní funkci tak, že propojuje, spojuje nebo i sama vytváří či pomáhá vytvářet různé komunity ve městě či obci. Knihovník by měl mít povědomí o komunitách, které už v místě existují (např. hasiči, včelaři, rybáři, tělovýchovné spolky atd.). Pokud ví o lidech, které spojuje podobný zájem, měl by podnítit vytvoření komunity nové, které může nabídnout prostor v knihovně. Zde je důležité si uvědomit, co může knihovna nabídnout – místo pro setkání, možnost občerstvit se, techniku apod. – pro to, aby se komunita mohla dál rozvíjet. Je samozřejmě otázkou, kolik knihoven se takto do života obce zapojuje.

Jak může knihovník podnítit vznik nových komunit?

Pokud je v obci motivace se kvůli něčemu scházet, může to na nějakou dobu “přijmout za své”. Například, když spoustu lidí zajímá místní historie, může knihovník ve spolupráci se starostou připravit čtení z kroniky nebo promítání starých fotek. Při takovémto pravidelném setkávání pak zjistí zájmy a potřeby lidí, společně je začnou napadat konkrétní možnosti, jak se lokální historií v obci zabývat, a pak už to půjde samo… S podporou knihovny, případně zřizovatele. Myslím si, že knihovníci mohou díky svým znalostem a dovednostem nastartovat komunitu, ukázat jí možnosti, provést je, pomoci jim do začátku a ve chvíli, kdy se to zaběhne a komunita je soběstačná, přirozeně organizaci někomu ze spolku předat. To je podle mě role knihovníka v komunitách.

Máš nějaký konkrétní příklad?

Lokální historii velmi pěkně komunitně pojímá knihovna v Rožnově pod Radhoštěm. Znám také příklady knihoven, jež daly prostor muzikantům a z malých komunitních akcích vzešly každoroční festivaly.

Jaký prostor v knihovně může naplňovat potřeby komunity?

Stačí místnost, kde se mohou lidé scházet, pohodlně sednout, být v příjemném a čistém prostředí. K tomu je také potřeba mít nějaké zázemí – odložit si svršky, možnost uvařit si kávu, dojít si na toaletu.

Co by měl být první krok, když se knihovna rozhodne zmapovat komunity v okolí?

Na menších obcích zpravidla všichni vědí, jaké komunity obec sdružuje, ve větších obcích či městech může být vyhledávání komunit složitější, ale určitě ne neřešitelný problém. Problém může nastat ve chvíli, kdy v neprofesionálních knihovnách pracují lidé, kteří mají vlastní zaměstnání a do knihovny dochází víceméně dobrovolně. Tohle všechno je pak nad rámec jejich pracovní náplně. Takže buď jsou srdcaři a dělají to se zápalem ve svém volném čase, nebo je potřeba přesvědčit starostu o tom, že to má cenu dělat a dostat na to nějaké finance navíc.

Jak tyto spolky oslovit?

Oslovení někdy naráží právě na čas neprofesionálních knihovníků. Na malé obci je ale možné, že se lidé, kteří se v obcích věnují nějakým spolkům, s knihovníkem znají, takže to tam může být vlastně i jednodušší než ve městě. Někdy ale mají knihovníci ostych říct lidem, co knihovna může nabídnout. V tu chvíli je dobré to řešit přes starostu, nebo se starostou dohromady. Knihovnu zřizují obce a města a právě starosta většinou figuruje v nějakých obecních spolcích.

A jak navázat dobrý vztah se starostou nebo se zřizovateli obecně?

Ze zkušeností vím, že může fungovat, když knihovna nabídne místo pro setkání zastupitelstva. V ČR je spousta zastupitelů a starostů, kteří do knihovny nikdy nepřišli a vůbec si nedovedou představit, jak to tam vypadá a co se zde děje! A pak je těžké po nich něco chtít. Setkání zastupitelstva je dobrou příležitostí jak je do knihovny dostat, nabídnout jim kafe a navázat s nimi dialog. Díky tomu si mohou sami uvědomit, jak se v té knihovně vlastně cítí – buď je to tam úplně skvělé, nebo naopak, že tam na ně padá strop, je tam padesát let starý nábytek a staré knihy. Znám knihovnu, kde přesně toto zafungovalo a za pár měsíců po setkání zastupitelstva starosta sám navrhl obnovu. A když se knihovna má čím chlubit, měla by prostor pro setkávání zastupitelstva nabízet automaticky, aby vedení města vědělo, co knihovna může nabídnout.

Co může knihovna udělat pro jednodušší práci s komunitami či zřizovatelem?

Knihovníci mohou vytvořit koncepci knihovny, kde popíší jakým směrem by se knihovna měla v dalších letech ubírat. Může do ní zahrnout právě práci s komunitami, ale také popsat to, v jakém prostředí se knihovna nachází, případně jaké nedostatky knihovnu trápí a co by bylo do budoucna dobré zlepšovat. Vznikne tak dokument, který zřizovateli jasně ukáže, co má knihovna v plánu a na co je dobré myslet například v otázce financování. Taková koncepce může zahrnout stavebně-technický stav knihovny, prostorové vybavení, knižní fond, potřeby zaměstnanců a uživatelů knihovny.

Je tento dokument důležitý i pro architekta?

Ve chvíli, kdy se naskytnou peníze, nebo nějaká budova, která patří obci, je nevyužitá a dala by se spojit s kulturním centrem, tak má knihovník i starosta s tímto dokumentem v ruce jednodušší práci. Architekt totiž bude chtít vědět, co se v knihovně po rekonstrukci či obnově bude všechno dít. Samozřejmě ho bude také zajímat jak velkým fondem bude knihovna disponovat. Knihovníci by proto neměli podceňovat práci s fondem. Knihovníkům se často zdá jako velká škoda vyhazovat knížky. Je ale nutné si uvědomit, že nadbytečné množství knih jde na úkor komfortu čtenáře. Nedělejme z knihoven sklady, ale vzdušná, milá místa, kde se budeme cítit pohodlně.

Jak knihovníkům v tomto dokážete pomoci?

Především můžeme pomoci s předpojektovou přípravou. Jsou to obdobné otázky, na které se knihovník ptá, chce-li vytvořit koncepci knihovny. Pokud máme k dispozici stavebně-technické parametry, jsme schopni společně s panem architektem, jež se knihovnám věnuje, vytvořit dispoziční návrh, kterým se může nechat knihovna inspirovat. Připravujeme také webové stránky, na kterých knihovníci a zřizovatelé najdou příklady dobré praxe společně s dodavateli mobiliáře knihoven, a spoustu dalších užitečných informací. Pokud tedy má knihovník či zřizovatel zájem se o své knihovně s někým pobavit, nechť  mi zavolá:)

Napadá tě nějaký příklad dobré praxe?

 Ano, například knihovna v Petřvaldíku, kde disponují budovou bývalé samoobsluhy, jež je zavřená. A protože zde není ani knihovna, ani žádné kulturní centrum, rozhodli se, že budovu pro tento účel využijí.

Obrázek: Navrhovaný půdorys knihovny Petřvaldík

Zní to jako vítaná pomoc pro knihovny, které mají zájem se zlepšovat a jít s dobou. Je ještě něco, co bys chtěla našim čtenářům sdělit?

Na závěr bych chtěla říct, že každá knihovna je jedinečná a musí se k ní přistupovat individuálně. Nejde zcela určit pravidla pro jednotlivé typy knihoven, ale můžeme jednoduchými návody pomoci knihovníkům a zřizovatelům najít pro tu svoji knihovnu správnou cestu, jež povede ke spokojenosti všech.

Martino, děkuji ti za rozhovor a přeji Metodickému centru spoustu nových krásných knihoven.

Já děkuju za pozvání k rozhovoru.