Členství v MAP: knihovna může být rovnocenným partnerem pro školu i zřizovatele

Markéta Mížová pracovala několik let v Knihovně města Ostravy, kde se specializovala zejména na práci s dětmi a mládeží v knihovně, především pak s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit. Momentálně uplatňuje své znalosti z praxe v Agentuře pro sociální začleňování, kde se věnuje místním akčním plánům rozvoje vzdělávání. Stále je velkou fanynkou knihovnictví, propaguje knihovny a jejich činnost a ke spolupráci s nimi nabádá další aktéry ve vzdělávání.

Markéto, můžeš prosím knihovníkům krátce představit Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP)? Kdo s projektem přišel a proč?

Zastřešujícím orgánem celého projektu je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), pro které je to jedna z cest ke zkvalitňování vzdělávání v České republice. Jedná se o projekt, díky němuž se mohou obce koncepčně zabývat vzděláváním. Jeho prostřednictvím se mohou propojit všichni aktéři vstupující do procesu vzdělávání. Nejsou to jen učitelé a ředitelé škol, ale také zástupci zřizovatele, rodiče dětí, které do školy chodí, nízkoprahová zařízení, nevládky zabývající se vzděláváním a volnočasovými aktivitami či orgány sociálně právní ochrany dětí. Důležitou součástí jsou samozřejmě i místní knihovny.

Místní akční plány rozvoje vzdělávání nabízí způsob jak zmodernizovat české školství, zakomponovat do něj prvky inkluzivního vzdělávání a začít se zabývat rovnými příležitostmi. Jde o to, aby školství a vzdělávání bylo otevřeno všem lidem, kterých se týká. Společnost je v současné době velmi různorodá a je důležité, aby se děti mezi sebou naučily komunikovat, pomáhat si  a pozitivně spolupracovat právě s tou různorodostí.

Jaké výhody může knihovnám přinést zapojení se do MAP?

Knihovny jsou důležitým aktérem, který může do projektu vstoupit prostřednictvím pracovních skupin pro čtenářskou gramotnost a setkat se zde s učiteli, rodiči, školami i zřizovatelem. Díky projektu mohou propagovat svoje služby nebo třeba navázat užší spolupráci se školou, rodiči či organizacemi ve městě. Společně si pak mohou pomoci např. při budování školních knihoven, spolupracovat na různých společných akcích, pomoci si při hledání dobrovolníků. Pro knihovny je MAP platforma, na  níž se stávají rovnocenným partnerem školy i ostatních aktérů participujících na vzdělávání v dané lokalitě.

Zajímavá pro knihovny může být také nabídka prostoru pro navázání užšího vztahu se zřizovatelem – v každém projektu totiž musí být přítomni zástupci obcí, kteří jsou ve schvalovacím výboru a dohlíží, jak je strategie projektů naplňována. Knihovníci mohou díky místnímu akčnímu plánování navázat blízký vztah i se zaměstnanci okolních knihoven, jelikož je projekt realizován v rámci obce s rozšířenou působností a může zde být tedy zapojeno více knihoven z okolí.

V neposlední řadě je účast na MAPech pro knihovny výhodná v tom, že díky projektu mohou žádat o finanční pomoc a nechat si proplatit například různé besedy či akce podporující čtenářskou gramotnost a je zde i možnost financovat vzdělávací akce pro knihovníky.

Jak se knihovny mohou zapojit? Co by mělo být prvním krokem, který knihovna má či musí udělat?

Prvním krokem je zjistit, jestli je MAP ve vaší obci realizováno. Ne všechny obce v projektu jsou zapojeny, ale ke konci roku 2018 to bylo dohromady již 228 obcí. Nejdříve je tedy zapotřebí zjistit, kdo u vás projekt realizuje a oslovit realizační tým.

Je velmi pravděpodobné, že vaše knihovna byla oslovena už před započetím projektu. Možná jste ale tehdy neměli kapacity na to projekt řešit, nebo nebylo úplně jasné, o co přesně půjde, a proto jste se rozhodli se nezapojit. Pokud ale nyní nazrál čas a měli byste o zapojení zájem, určitě můžete navázat na předešlou konverzaci a stát se součástí již běžícího projektu. Všechny pracovní skupiny by měly být otevřené všem a po celou dobu trvání. Dokonce i pokud nemáte kapacity účastnit se pravidelných schůzek pracovní skupiny, je možné zaměřit se jen na téma, které je s knihovnou přímo spojené a věnovat se v rámci projektu jen jemu.

Máte už nějaké praktické zkušenosti ohledně zapojení knihoven? Jaké jsou ohlasy?

Je toho více. Tak například knihovna v Mostě uspořádala za podpory MAP čtenářskou soutěž (více informací), Městská knihovna v Nymburce byla díky projektu vybavena nejnovější pedagogickou literaturou (více informací), knihovna v Tišnově uspořádala vzdělávací akci s názvem Specifika výchovy dcer – aneb i holky potřebují tátu (více informací), Městská knihovna Litomyšl spolupracuje se školami, kterým propůjčuje knihy a spolupracuje na soutěži o nejlepšího čtenáře regionu. Zároveň Městská knihovna pořádá pro pedagogy školy a rodiče dětí a žáků besedy se spisovateli a přednášky o regionálních knihách. (více zde), knihovna v Sedlčanech pořádá v rámci MAP různorodé aktivity na podporu čtenářství (Noc v knihovně, literární soutěže, čtenářské, literární a literárně dramatické kroužky …), rovněž se zde dějí různé vzdělávací dílny (celá strategie zde), Žabeň a Vratimov mají v rámci MAP mají tematické kufříky na podporu čtenářské gramotnosti a pořádají akce pro děti a učitele (fotogalerize zde)

Proč se MAP rozhodly podporovat právě čtenářskou gramotnost? V čem je podle tebe čtenářská gramotnost důležitá?

Čtenářská gramotnost je základním odrazovým můstkem k dalším gramotnostem – je to úplný prazáklad gramotnosti informační, počítačové, mediální, ale i zdravotní, finanční či technické. Existuje pro ni termín „funkční gramotnost“.

A kdo jiný než knihovny, které jsou profesionály v rozvoji čtenářské gramotnosti, by se měl tomuto tématu věnovat? Důležitost podpory čtenářství je ostatně zmiňovaná i v koncepci rozvoje českých knihoven.

Knihovny často chtějí a snaží se spolupracovat se školami. Může jim spolupráce s MAP nějak výrazněji pomoci navázat či utužit tuto spolupráci?

Knihovny jsou v rámci pracovních skupin zcela rovnocenným partnerem se školou. Zároveň díky tomu, že jsou experty na zmiňovanou čtenářskou gramotnost, mohou v pracovní skupině zazářit. Myslím, že pracovní skupina pro čtenářskou gramotnost bez podpory knihovníka nikdy nemůže být tak kvalitní, jako když v ní místní knihovník je.

Pro knihovníky to ale pravděpodobně znamená práci navíc. Proč si myslíš, že to za to stojí a že by to knihovníky mělo zajímat? Existuje něco, co může knihovníky podpořit, pokud by opravdu měli zájem, ale zkrátka neměli čas?

Je to práce navíc, ale může zásadně zlepšit postavení knihovny v obci. Zároveň to může obohatit i samotný život knihovníka – může získat nové kontakty, ale i přátelství. Členství v pracovní skupině je navíc i honorováno.

Pokud ale knihovníci opravdu nemohou být členy pracovní skupiny, mohou být alespoň nepravidelnými hosty a z povzdálí sledovat její činnost. Knihovny také mohou nabídnout, aby některá setkání probíhala přímo v jejich prostorách. Pracovní schůzky v knihovně už proběhly například v Nymburce, Havířově či Karviné. Je to způsob, jak dostat zřizovatele do knihovny – ten pak může mít vliv na navýšení rozpočtu či na personální kapacity v knihovně.

Markéto, děkujeme za rozhovor a přejeme co nejvíce zapojených knihoven.

A jaké jsou ohlasy od zapojených knihoven?

“Knihovnám doporučuji zapojit se do MAP. V Karviné má knihovna svého zástupce v řídícím výboru MAP už od samého začátku. Zástupce knihovny je také součástí pracovní skupiny pro čtenářskou a cizojazyčnou gramotnost. S knihovnou se v rámci rozvoje vzdělávání počítá, což je velké pozitivum. Statutární město Karviná v současné době realizuje projekt „Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Karviná II“ a v rámci tohoto projektu mohla knihovna pořídit sety Bookstart – S knížkou do života a Knížky pro prvňáčka, realizovat některé kulturní a vzdělávací akce jak pro děti, tak pro knihovníky a pedagogy. Konají se také setkání pedagogů přímo na půdě knihovny, knihovna má tak možnost zjistit, oč mají pedagogové zájem a jakým směrem rozvíjet společnou spolupráci tak, aby se rozvíjela nejen čtenářská gramotnost dětí.”

Ing. Svatava Sukopová
náměstkyně pro knihovnické a informační služby
Regionální knihovna Karviná, příspěvková organizace


„Knihovny mají velký potenciál hrát roli komunitních center s převažující vzdělávací složkou. Zapojení do projektů MAP jim může přinést užší propojení se školami regionu, vyzkoušení nových způsobů práce s dětským a dospívajícím čtenářem a lepší pochopení jeho potřeb. Ve vzájemné spolupráci se školami mohou pomáhat zvyšovat zájem o čtenářství a zvyšovat úroveň čtenářské gramotnosti, ale také např. místně zakotveného učení.“

Mgr. Radmila Veselá, PhD
projektovová manažerka MAPII Sedlčansko


“Rozhodně bych knihovnám doporučila zapojit se do MAP, neboť tato spolupráce je velmi obohacující pro obě strany. Knihovny již dnes nejsou pouze půjčovny knih, i když tuto jejich funkci stále považuji za velmi důležitou a smysluplnou. Rozšíření této tradiční funkce do oblasti vzdělávání je pro mě naprosto přirozené. Knihovny totiž disponují informacemi o tom, jak děti tráví volný čas nebo jaké jsou jejich čtenářské preference. Mají přehled o tom, jaké vycházejí knižní novinky a umí je doporučit těm správným čtenářům. Mohou školám pomoci s vytvářením seznamů doporučené literatury, výběru vhodných textů pro hodiny českého jazyka a literatury nebo v rámci odborných předmětů. Vědí, jak pracovat s informacemi, umí vyhledávat ty relevantní a toto vše mohou učit děti.

Kromě toho, že tato spolupráce je vzájemně obohacující právě díky výše zmíněnému, knihovnám se pozitivně vrátí také prostřednictvím nových, nadšených čtenářů. U nás vidíme velký pokrok již za rok spolupráce.”

Eva Křížková
Knihovnice, oddělení pro dospělé čtenáře
Městská knihovna Votice


Zapojení Městské knihovny Litvínov do MAP přineslo větší propojení a sdílení informací mezi školami a knihovnou. Konkrétním výstupem pro knihovnu byla možnost absolvování finančně náročného kurzu Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE). Světově uznávanou metodu izraelského pedagoga profesora Reuvena Feursteina tvoří ucelený soubor pracovních listů, které nazývá instrumenty. Kurz absolvovaly ředitelky některých škol a na základě kladné zkušenosti posílaly na tento kurz i další kolegyně. Školy postupně začaly metodu FIE v různých formách zařazovat do výuky, protože je pro všechny  děti velmi prospěšná. Knihovna také drží krok s moderními trendy výuky a zařadila ji do lekcí trénování paměti pro seniory, kteří s ní pracují již druhým rokem.

Mgr. Marcela Gűttnerová
Ředitelka knihovny
Městská knihovna Litvínov


„Osobně nejvíc pozitivně vnímám vznik pracovní skupiny pro podporu čtenářské gramotnosti, kde jsem v týmu s učiteli. Poznala jsem blíže učitelskou profesi a nakoukla do fungování škol – to je dobře pro chápání některých souvislostí a pro další spolupráci knihovna/škola. Poznala jsem také odborníky, které ve městě máme. Díky zapojení do této skupiny se mi otevřely různé úhly pohledu na to, jaké může mít čtení cíle.“

Mgr. Marika Zadembská 
Vedoucí služeb pro děti a mládež
Knihovna Třinec

Brožura ke stažení: