Eva Vodičková: Musíme se starat o to, aby bylo dobrovolníkům v knihovně dobře

Eva Vodičková sbírala první zkušenosti s dobrovolnictvím již během studií, kdy na dětském oddělení v nemocnici v Děčíně pomáhala vytvářet výtvarné dílny. Následně pracovala v Praze jako koordinátor dobrovolníků pro neziskovou organizaci Lékořice, která má na starosti dobrovolnické aktivity v nemocnicích. Zde rozjela několik dobrovolnických projektů, např. výtvarné dílny na geriatrii či kampaň Daruj lavičku do nemocnice. Prostřednictvím organizace Lékořice taky spolupracovala s ministerstvem vnitra na novele zákona o dobrovolnictví.

Po několika letech v Praze se rozhodla vrátit do svých rodných Karlových Varů, kde již dříve pracovala jako brigádnice v krajské knihovně. V Krajské knihovně Karlovy Vary také nastoupila jako koordinátorka informačního vzdělávání. Během několika měsíců v knihovně zároveň začala pod záštitou dobrovolnického centra Vlaštovka rozvíjet vlastní dobrovolnické aktivity. Do dobrovolnictví se zapojilo mnoho lidí z místní komunity a díky tomu nyní může knihovna pyšnit projekty jako je “Dobrovolníci čtou v nemocnici”, “Pleteme a háčkujeme pro dobrou věc” či “Hrajeme na kytaru s Renatou”.

Eva Vodičková je zároveň členkou pracovní skupiny SKIP, která se dobrovolnictvím zabývá.

Mám na starosti malou knihovnu. Jsem na to sama a chci aby mi někdo trochu pomohl, mám ale nulové finance. Je toto případ, kdy sáhnout po dobrovolnících?

Ano, ale je potřeba myslet na to, že dobrovolnictví nenahrazuje odbornou práci personálu. Dobrovolník je člověk, který ve svém volném čase bez nároku na honorář pomáhá, ale neměl by dělat něco, co je v náplni práce nějakého zaměstnance. Pokud to nahrazuje odbornou práci, není to dobrovolnictví. Dobrovolníci mohou například zorganizovat akci, pomoci s balením knížek, ale neměli by chodit za výpůjční pult místo knihovnice.

Je také důležité pamatovat na pravidlo, že zodpovědnost za práci má vždy personál, dobrovolník nikdy nenese odpovědnost.

Co by mělo být prvním krokem, když chceme v knihovně nějakého dobrovolníka?

Základem je knihovnu připravit na to, že bude přijímat dobrovolníky. To znamená nejdříve vytipovat činnosti, které by dobrovolníci mohli dělat.

Dále doporučuji nastudovat si materiály na stránkách Informace pro knihovny poskytující podporu dobrovolnickým centrům v knihovnách. Najdete zde např. metodiky jak s dobrovolníky pracovat.

Nejdůležitější je ale si hned na začátku uvědomit, že dobrovolnictví není zadarmo a není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Pokud se dobrovolník v organizaci necítí dobře, nezůstane tam dlouho. Je tedy důležité nachystat pro dobrovolníky dobré zázemí a připravit na to také ostatní zaměstnance, aby věděli, jak se k dobrovolníkům mají chovat.

Pokud někdo chce s dobrovolnictvím v knihovně začít, určitě mě může kontaktovat, ráda připravím metody, jak s dobrovolníky pracovat.

Jaké má dobrovolnictví právní náležitosti?

V první řadě je třeba držet se zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě, kde jsou stanovena základní pravidla.

Dále jsou zde dvě možnosti – můžete vést dobrovolnictví pod akreditovaným dobrovolnickým programem, nebo vytvořit vlastní program bez akreditace.

Vždy je ale dobré mít dobrovolníky pojištěné. Pojištění vám zprostředkuje právě zastřešující organizace, která akreditaci má. Díky akreditovanému dobrovolnickému programu je také možné získat finanční podporu. Zastřešující organizace vám také může pomoct s náborem nových dobrovolníků.

Na co se připravit, když chceme začít pracovat s dobrovolníky? Na co si dát pozor?

Primárně je potřeba mít koordinátora dobrovolníků nebo kontaktní osobu. Na tuto osobu se dobrovolníci nejvíce vážou. V praxi se stává, že když se vymění koordinátor dobrovolníku, přibližně 30 % dobrovolníků z instituce odchází. Koordinátor si musí na začátku s dobrovolníkem promluvit o jeho motivaci pro dobrovolničení a časových možnostech. Pozice koordinátora je částečně prací personalistickou – je potřeba mít empatii, poznat jestli je dobrovolník introvert nebo extrovert a podle toho určit, na jakou práci se nejvíce hodí.

Existují tzv. rizikoví dobrovolníci. S těmi se však v knihovně setkáváme naprosto minimálně, ale lze na ně narazit v rámci dobrovolnických programů ve spolupráci např. s nemocnicí. Jedná se o lidi, kteří mají takzvaný spasitelský syndrom, chtějí zachraňovat svět nebo prostřednictvím dobrovolnictví roznášet víru a podobně.

Existují také tzv. “bezhraniční dobrovolníci” vymýšlející nové a nové nápady překračující původní nabízené činnosti. V těchto případech je potřeba určit si mantinely, které by měly vycházet z cílů organizace. Pokud nápad dobrovolníka překračuje možnosti knihovny či kapacity koordinátora, je potřeba si s ním sednout a vysvětlit mu, proč to není možné.

Co dobrovolníkům práce v knihovně přináší? Bavíte se o tom s nimi?

U vstupního pohovoru se s dobrovolníky bavím, proč to chtějí dělat. V případě naší knihovny často říkají, že knihovna má pro ně genius loci, že ji mají rádi a proto jí chtějí pomoci. To mi přijde moc hezké a myslím, že je to zdravá a dobrá motivace pro dobrovolnictví.

S dobrovolníky je potřeba komunikovat průběžně, ptát se jich jestli je to baví, jestli jim to vyhovuje, jestli jim něco nechybí. Když se vyskytne nějaký problém, je třeba ho hned řešit (např. že potřebují stolek na odložení věcí, uskladnit kolo apod.). Je důležité, aby dobrovolník věděl, že tady pro ně koordinátor je a že jim může hned pomoci.

Pokud je dobrovolnická činnost nabízena přes neziskovou organizaci, existují zde také tzv. supervize. To probíhá tak, že například dobrovolníci, kteří chodí číst do nemocnice, se jedenkrát za měsíc či dva měsíce sejdou se svým supervizorem a povídají si o situacích, s nimiž  se setkali, jestli věděli, jak je vyřešit, jestli to v nich zůstává, nebo se s tím umí sami vyrovnat. V knihovně však není takové riziko zátěže a proto podobné supervize neděláme. Když se ale bavím s našimi dobrovolníky průběžně, většinou mi říkají, že mají dobrý pocit z toho, že pomáhají.

Co všechno ještě může dělat dobrovolník v knihovně?

Základem je myslet na 3 zmíněné věci: 1) dobrovolník by neměl vykonávat odbornou práci personálu knihovny, 2) je důležité mít předem zmapované činnosti, které je ve vaší knihovně možné dělat, 3) na základě vstupního pohovoru je třeba určit na jakou činnost je dobrovolník vhodný a na kterou naopak ne.

Přehled činností, které je možné v knihovně vykonávat je možné najít například na stránkách Informace pro knihovny.

Já osobně knihovny pojímám jako multikulturní centra, kde se mohou dobrovolníci věnovat nejen údržbě fondu, ale také pořádat různé přednášky, akce, aktivity. Nedávno se mi mezi dobrovolníky ozvala paní, která umí hrát na kytaru a chyběla jí možnost scházet se ve Varech s lidmi a zahrát si – a tak si rozjely kurzy “Hrajeme na kytaru s Renatou”. S dobrovolnicí Naďou jsme zase daly dohromady skupinu 10-15 ženských, které začaly plést a háčkovat chobotničky pro nedonošené děti a poté různé výrobky a hračky do nemocnic, SOS vesniček, náhradních rodin.

Jaká očekávání můžeme na dobrovolníky klást? Čeho bychom se naopak měli vyvarovat?

Na dobrovolníky bychom neměli klást žádná očekávání. To dobrovolníci mohou mít očekávání od knihovny a my se musíme postarat o to, aby jim tady bylo dobře. Vztah mezi koordinátorem a dobrovolníkem je na bázi profesionálního přátelství. Je důležité vytvořit přátelskou atmosféru. My se například s dobrovolníky bavíme i o osobních věcech a známe se. Lidi dělající dobrovolníky jsou často energií nabití lidé, kteří opravdu chtějí pomáhat. Je zajímavé, že se naplní tou pomocí a nevyžadují další dary. Nejdůležitější je poděkovat, na to se v dnešní době zapomíná. V knihovně děláme dvakrát ročně setkání, kdy svolám dobrovolníky, kolegyně, které s nimi pracují a pana ředitele. Připravíme program, malý rautík a děkujeme jim za jejich činnosti.

Na co se můžeme těšit na konferenci o dobrovolnictví, která proběhne 3.10. v Brně?

Budete se moci setkat se zástupci z HESTIE, což je národní dobrovolnické centrum či Natašou Diatkovou z ministerstva vnitra, které zastřešuje dobrovolnictví v ČR. Dozvíte se, jak pracovat dobrovolníky v knihovně, o firemním dobrovolnictví či jak pracovat se studenty. Zkrátka a dobře, dozvíte se, co všechno se dá s dobrovolnickou energií v knihovně dokázat a jak vám může pomoci nově vznikající pracovní skupina SKIP.

Program konference o dobrovolnictví 2019

Zde se můžete na konferenci přihlásit

Brožury ke stažení: