Teorie komunit

Říkáte si, k čemu znát teorii komunit? Teoretické zázemí je přínosné už jen proto, že Vám může vnuknout myšlenku nebo nápad na realizaci něčeho nového. Něčeho, co v českém prostředí ještě nikdo nevyzkoušel. Teorii je samozřejmě důležité doplnit příklady a právě těmi se zabýváme v oddíle Komunity v praxi. Napřed Vás ale seznámíme s tím, co je to komunita obecně.

Pojem komunita pochází z latinského základu slova communis (dle Oxfordského anglického slovníku ve významu společenství, přátelství, vztahů a pocitů) může být chápan v různých souvislostech a nahlížen z různorodých hledisek. Například z oblastí, jako je antropologie, ekonomie, etnografie,  filosofie, pedagogika, politologie,  psychologie, sociologie, kterým se budeme věnovat v následujících článcích, a spousty dalších disciplín. Z pohledu knihovnického, který nás zajímá nejvíce, můžeme hovořit o tzv. komunitních knihovnách.

Tradiční komunity byly vymezeny geograficky, protože pokud lidé chtěli vytvořit komunitu, museli být blízko u sebe. Dnes je možné vytvořit silnou komunitu i bez geografického základu, protože se jedná o kulturní konstrukt, jehož lze dosáhnout mnoha způsoby. Můžeme je tedy chápat jako velké množství lidských sítí, jako různé skupiny, sítě kontaktů, vazby a pouta.

Díky tomu, že jsme součástí nějaké komunity, máme možnost sdílet společné zájmy, které jsou si podobné či dokonce totožné, svěřovat se ostatním příslušníkům dané skupiny se svými skutečnými pocity a názory, participovat na činnosti komunity a vytvářet přátelské vztahy. Člověk jako společenská bytost má potřebu se sdružovat a chce, aby mu ostatní naslouchali a respektovali ho. I když jsme třeba příslušníky nějaké menšiny, pocit sounáležitosti s dalšími lidmi, kteří jsou s námi nějakým způsobem spojeni, nám dává sílu překonávat překážky a prosazovat naše zájmy.

Důležité je říci, že komunita může být složena z lidí různého pohlaví, národností, náboženství apod. Jedná se tedy o společenství, jež bylo schopno překonat své individuální rozdíly a respektovat ostatní. Komunity mohou být velmi heterogenní. Jako příklad lze uvést třeba lidi se společným handicapem, politiky, odborníky v dané oblasti, lidi bez domova, obyvatele určitého města, komunity na diskuzních fórech apod.

Pro ukázku různorodého chápání komunit si můžeme uvést následujících pět základních definic:

1. ,,Společenská skupina lidí jakékoli velikosti, jejíž členové bydlí v určité lokalitě, sdílejí stejnou vládu a často mají společné kulturní a historické dědictví;
2. lokalita obývaná touto skupinou;
3. sociální, náboženské, pracovní či jiné skupiny sdílející společné znaky nebo zájmy, která je vnímána v některých ohledech jako odlišná od většinové společnosti, ve které existuje (např. obchodní komunita, komunita učenců);
4. skupina spojených národů sdílející společné zájmy a společné dědictví (společenství v západní Evropě);
5. skupina mužů a žen vedoucí společný život v souladu s určitými pravidly (např. církevní společenství).“ [1]

Jiná definice říká, že: „[…] komunita je seskupení lidí (či zvířat), kteří společně spolupracují ve stejném prostředí. Taková to společenství existují všude v přírodě. […] většina organismů projevuje nějakou formu kolektivního uskupení. Pojem uskupení je však velmi zjednodušený prostředek k popisu komunit. To, co vytváří skupinu, není komunita, ale interakce v ní.“ [2]

Na základě uvedených vymezení můžeme komunity vnímat také jako různé typy lidských společenství, kdy se může jednat o:

• prvotní společenství – zde je pospolitost založena na příbuzenských vztazích, rase, etnické příslušnosti či společné víry (např. klášterní komunity)
• bezprostřední společenství – společenství, kdy je členství založeno na pobytu na daném místě (např. chudinské čtvrti)
• afinitní společenství – takové společenství, kdy je členství založeno na společných zájmech (např. knihy, čtenářský klub)
• instrumentální společenství – taková komunita, v níž jsou lidé členy za účelem dosažení nějakého ekonomického, politického, společenského či jiného cíle (např. hospice)

Zdroje

Citované

• [1] Community. Dictionary.com [online]. c2012 [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://dictionary.reference.com/browse/community
• [2] BACON, Jono. The Art of Community: Building the New Age of Participation. O´Reilly Media, 2009. S. 4-5. ISBN 978-0-596-15671-8.

Použité

• Co je komunita. Komunitní spolupráce v sociální a zdravotní oblasti ve Valašském Meziříčí [online]. c2012 [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://komunitavalmez.unas.cz/co_je_komunita.pdf
• Community. The Free Dictionary [online]. c2012 [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://www.thefreedictionary.com/community
• CHRISTENSEN, Karen a David LEVINSON. Encyclopedia of Community: From the Village to the Virtual World. USA: Berkshire Publishing Group LLC, 2003. 2000 s. ISBN 978-0761925989.

Komunity v kontextu vybraných vědních disciplín

Jak již bylo řečeno, vytváření komunit se prolíná s mnoha vědními disciplínami, vybrali jsme zde ty, které jsou podle nás nejbližší komunitám v knihovnách. Jedná se o oblasti: antropologie, ekonomie, etnografie, filosofie, politologie, psychologie a sociologie.
Na komunitním webu je prostor i pro Vás, proto pokud máte pocit, že definice z pohledu jiné vědní disciplíny by byla také užitečná, napište nám, abychom ji doplnili.