Úterý 29.01.: Knihovny a lidé bez domova
“Dostali jsme se nebezpečně blízko k akceptaci bezdomovectví jako problému, který zrovna my nemůžeme vůbec ovlivnit.” (Linda Lingle)
Proč jsme workshop s prohlídkou zařadili?
Lidé bez domova jsou častými uživateli knihoven zvláště ve velkých městech. Mluvíme-li o komunitní knihovně a sociálních inovacích, musíme myslet na to, že jsou to také oni, kdo jsou součástí našich komunit. V České republice je bezmála 69 000 lidí bez domova a polovině z nich ještě není ani 30 let.
Téma je v lidské rovině náročné a z praktického hlediska (řešení v konkrétní knihovně) nadmíru složité. Rozhodli jsme se proto kombinovat několik prvků:
- zážitek – prohlídku Prahy se sociálním podnikem Pragulic, kde lidé bez domova provází. Ukazuje se totiž, že známe-li příběhy lidí bez domova, je pro nás obtížnější je dehumanizovat (video o zjištění neurovědců), což je ve službách jistě principiální.
- expertní vstup
- a diskusní pracovní metodu pro spolutvorbu world café, kde se téma pokusíme ve skupinách osahat, formulovat své názory, hledat společná východiska i náčrty a návrhy konkrétních řešení, které jsou přijatelné a užitečné pro danou knihovnu …
Zahraniční knihovny se s tématem snaží dlouhodobě vyrovnávat rozmanitými projekty. Například Městská knihovna v San Franciscu poskytuje služby sociálního pracovníka, Veřejná knihovna v Dallasu spolupracuje úzce s Homeless Engagement Initiative (asistence se znovuzačleněním do společnosti), Městská knihovna v Ljubljaně nabízí pomoc při hledání práce mj. lidem bez domova. Věříme, že v sobě najdeme vlastní porozumění tématu a nové cesty.
Expertní vstup k problematice ukončování bezdomovectví nabídne Štěpán Ripka.
Štěpán Ripka je předsedou Platformy pro sociální bydlení. Výzkumně se zabývá bezdomovectvím rodin, na Ostravské univerzitě vede výzkumný tým, který unikátní metodou randomizovaného kontrolovaného experimentu zkoumá účinky zabydlení na zdraví a sociální začleňování rodin bez domova. Absolvoval doktorské studium sociologie na Univerzitě v Bayreuth a sociální antropologie na Karlově Univerzitě.
(Kapacita workshopu naplněna)
Čtvrtek 31.01.: Komunitní koordinování
“Lidi jsou složité. Lidi jsou lidi. Lidi jsou legrace, hra, fantazie, kouzlo. Ach ja. Lidi jsou bolest, lidi jsou nemoc, lidi šílet, lidi mají ublížení, lidi ubližovat lidi, zabíjet, zabíjet sebe. Kde je legrace, kde je hra, kde je fantazie, kde je kouzlo?” (William Saroyan)
Proč jsme se rozhodli workshop zařadit?
Některé obraty používáme v knihovnách dlouhodobě, s určitou setrvačností, jako nálepku pro mnohé. Jsou to slova skutečně doslova “lepivá”. Jako taková nálepka funguje v prvé 
řadě “komunita” zatížená různými emočními výklady, “komunitní knihovna” (potažmo “komunitní knihovník”), nebo “komunitní akce”. Občas tyto výrazy a “nástroje” používáme bez hlubšího kontextového porozumění, což nám nedovoluje využít všech jejich možností.
Na workshopu chceme zkoumat, jaká je praxe budování a rozvoje komunit mimo náš obor a hledat inspiraci a praktické tipy pro své knihovny. Zkušené lektorky Pavla a Linda jsou zvyklé pracovat v terénu (i vyloučených) lokalit a mohou nám nabídnout řadu zážitků a vědomostí podložených praxí. V projektu Místa z blízka například sbírali zkušenosti, jak pracovat s existujícími iniciativami, uskupeními i strukturami v dané lokalitě.
Můžeme také probrat možnost vzniku kurzu, který by komunitní knihovnictví na základě bohatých zkušeností knihoven i kontaktu s mimo oborovou praxí rozvíjel.
Kdo workshop povede?
Pavla Burgos Tejrovská vystudovala sociální antropologii, věnuje se performativní antropologii, aplikované antropologii, sociálně prospěšnému podnikání a tanci. Pracuje jako výzkumnice ve studiu antropologického výzkumu Anthropictures. Za sebou má řadu projektů – kromě Míst z blízka, například Zažít město jinak (…) nebo Social impact award. Pracuje jako lektorka v Impact Hubu, kde se věnuje rozvoji komunit a Human centred designu.
Linda Kovářová je antoropoložkou, pedagožkou, garantkou projektu Místa z blízka, výzkumnicí v Anthropictures a lektorkou v Impact Hubu.
To mě zajímá, chci se přihlásit >>>
Čtvrtek 31.01.: Sociální podnikání
“Následujte svou radost a nemějte obavy a dveře se otevřou tam, kde jste žádné dveře neočekávali.” (Joseph Cambell)
Proč jsme interaktivní seminář Sociální podnikání a knihovny zařadili?
Sociální podnikání je specifický typ podnikání, které cíleně prospívá společnosti a životnímu prostředí. Pracuje s místním kontextem a snaží se rozvíjet lokální prostředí a komunity. Dává příležitost pracovat osobám se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk se zpětně investuje do podniku pro další rozvoj sociální. “Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu” (České sociální podnikání).
Tyto myšlenky jsou řadě knihoven (z principu toho, jak funguje knihovna sama) blízké a chtějí je podpořit. I u nás už funguje několik úspěšných dlouhodobých partnerství mezi knihovnami a sociálními podniky.
Knihovna sama – jak podotýká lektorka semináře Petra Francová – by neměla zakládat sociální podnik, protože je součástí státní správy a sociální podniky by měly být z principu zcela nezávislé na státu. Knihovna tedy může fungovat jako (strategický) partner, facilitátor či garant, pokud se to odborně týká jejího pole působnosti (např. nakladatelství), nebo poskytovat aktivitám sociálního podnikání prostor …
Interaktivní seminář vedený Petrou Francovou bude zaměřen zejména na příklady dobré praxe. Petra sebou přivede hosty – sociální podnikatele, např. Zorana Dukiče z kavárny Bílá vrána, se kterými bude možné nápady, náměty a myšlenky účastníků semináře probrat. Chceme se zamýšlet nad rolí knihovny v sociálním podnikání, věcnými a pro účastníky aktuálními tématy, aktéry ve svém okolí a zcela konkrétními kroky, které může knihovna ve svém kontextu udělat.
Kdo seminář povede?
Petra Francová se tématu sociální ekonomiky a sociálního podnikání věnuje odborně od roku 2004. Vystudovala VŠE a FF UK. Působí dlouhodobě v neziskovém sektoru a založila několik neziskových organizací. Je zakladatelkou a ředitelkou organizace P3 – People, Planet, Profit, o.p.s. Spolupracuje s MPSV na nastavování podmínek pro sociální podnikání v ČR, a to zejména ve spojitosti s výzvami. Má praktické zkušenosti s fungováním sociálních podniků. Má koncepční a strategické zkušenosti v oblasti zakládání a řízení sociálních podniků včetně zpracování a připomínkování podnikatelských plánů.
To mě zajímá, chci se přihlásit >>>